Vyhledat Menu
Tenote

Historie

Od provaznictví Wisniowski  k Tendonu

Mnoho provazníků obcházelo vesnice s kšírem na zádech či na vozíku a zhotovovali potřebné provazy přímo u sedláků na dvoře za trochu lnu, jídla a jen výjimečně i za něco málo peněz. Provaznictví nebylo zrovna výnosným řemeslem a většina jeho provozovatelů žila ze dne na den. Mezi městskými cechy nebylo provaznictví početně zastoupeno, v Opavě po třicetileté válce mezi 68 druhy řemesel nebylo ani výslovně zmíněno. Přece však přežilo až do nejnovější doby.  V bývalém ostravském kraji po skončení 2. světové války bylo pouze 10 provazníků s živnostenským oprávněním. Na Opavsku v r. 1947 provaznickou živnost provozovali Emil Vlček, Josef Polášek a Eduard Wisniowski.

Provaznický rod Wisniowských

Ve Wieliczce v dnešním Polsku se v rodině řezníka Ignáce Wisniowského a jeho manželky Terezie narodil syn Vojtěch. Ten svého otce v povolání nenásledoval, nýbrž se vyučil provazníkem, na tovaryšské pouti se 24. 5. 1891 oženil s Marianou a přesídlil do Hrabůvky (dnes součást Ostravy), kde získal živnostenské oprávnění k provozování provaznictví. V Hrabůvce se jim 24. září 1898 narodil jediný syn Eduard Wisniowski, který se vyučil u svého otce provaznictví a získal živnostenský list pro provoz uvedeného řemesla ve Svinově.

Továrna na len, tabák a střelivo v Chuchelné

Kníže Karel Lichnovský v zájmu výnosnosti svých velkostatků se na přelomu 19. a 20. století soustředil na tovární podnikání. Na svých polích, více než na 1 000 ha, začal pěstovat technické plodiny, cukrovku a len, které pak zpracovával v továrnách jím postavených, cukrovaru v Ratiboři a lnářské továrně v Chuchelné. Posledně jmenovanou továrnu nechal postavit v r. 1908 pro zpracovávání produktů dodávaných z máčíren lnu v Křenovicích, Strahovicích, Chuchelné a Starém Stawu v Dolním Slezsku, patřila k ní i výzkumná stanice v Albertovci u Bolatic. Pro její lepší obslužnost prosadil vedení železniční tratě Opava - Ratiboř právě přes Chuchelnou. V prvém roce své činnosti, tedy v r. 1908, lnářská továrna zpracovala 15 000 kg rozmáčeného lnu, ale postupně se stala největší svého druhu v tehdejším Německu s 20 % veškeré produkce lněné příze, v r. 1919 to představovalo až 195 000 centů zpracovaného surového lnu, z něhož se vyrobilo 300 vagonů příze. Vedle tohoto hlavního produktu se v továrně vyráběl i lněný olej. Jenže v lednu 1920 objekt továrny zachvátil požár, shořela balírna lnu a k obrovské škodě se ještě přidružila další rána, ztráta rozsáhlé surovinové základny po připojení Hlučínska k ČSR. Nastal úpadek továrny, snižování výroby a nakonec definitivní zastavení výroby 23. 4. 1925. 200 dělnic a 20 dělníků zůstalo bez práce. Tovární objekty odkoupil stát, který v nich zřídil tabákovou továrnu. Slavnostního zahájení výroby v renovované tabákové továrně se zúčastnil i ministr financí Karel Engliš s řadou dalších významných politiků. Management továrny se podílel i na vedení obce. Např. náměstek ředitele tabákové továrny Karel Urban byl zvolen zástupcem starosty Chuchelné. Ale potom přišlo těžké období okupace. Ještě před nacistickým záborem 24. září 1938 se podařilo z obce do vnitrozemí odvézt zařízení tabákové továrny. V opuštěné továrně okupační armáda umístila v r. 1941 muniční závod, vyrábějící např. náplň do dělostřeleckých nábojů. Provoz byl zahájen na jaře 1942, celé vedení závodu přišlo z vnitrozemí Německé říše, výroba podléhala válečnému utajení a zajišťovalo ji přes 600 zaměstnanců, převážně žen.

Wisniovského-Višňovského továrna v Chuchelné

Provazník Eduard Wisniowski-Višňovský provozující svou živnost v Ostravě - Svinově se rozhodl v zájmu konkurenčního boje pro tovární velkovýrobu. Koupil proto v r. 1946 od Fondu národního majetku po válce opuštěnou a velmi poškozenou muniční továrnu v Chuchelné a v několika opravených objektech pak zřídil Slezskou provazárnu. Na základě žádosti z 3. 12. 1946 obdržel 1. 8. 1947 koncesi č. 391/4-111/12, na základě které pak v Chuchelné rozjel provaznickou výrobu. Ne však nadlouho. Po komunistickém převratu mu byla továrna znárodněna a ta pak přešla do správy národního podniku Elektro - Praga a od r. 1951 Sigmy Lutín s určením na lisovnu technických výlisků.

Slezská provazárna v Bolaticích

Eduard Višňovský se po znárodnění své továrny v Chuchelné nevzdal a dohodl se v únoru 1949 s Obecním úřadem v Bolaticích na přenesení tovární provazové výroby do zmíněné obce. Pro uvedený účel získal tam restitučním dekretem uvolněný bývalý zbytkový statek, jehož hlavní provozní budova byla postavena již v r. 1899. Po nezbytných adaptačních pracích na válkou postižené zemědělské nemovitosti v létě 1949 se rozjela výroba Slezské provazárny Bolatice, jak byla Višnovského firma nazývána. Zaměstnávala zpočátku 83 pracovníků a výrobky zhotovovala v prostorách sýpky na strojním zařízení Muffler. Lana silnějších průměrů byla vyráběna pod širým nebem. Ale záhy přišla další rána pro podnikatele Višňovského. Komunisté mu bolatickou firmu k 1. lednu 1950 znárodnili.

Konopa - Lýko

Znárodněná firma Eduarda Višňovského byla od 1. 1. 1950 začleněna do národního podniku Konopa se sídlem v Českém Krumlově. Ze všech stran republiky do bolatického závodu se stěhovaly z likvidovaných firem mechanické stroje, a výroba se tak rozrůstala. Přibývaly i nové stavební objekty, sklady surovin a hotových výrobků, vrátnice, závodní jídelna s kuchyní. Ke dni 1. 1. 1953 došlo k delimitaci, při které bolatická Konopa se stala součástí národního podniku Lýko Olomouc jako závod 04 a jeho sesterské závody byly v Přerově a v Kunově. Za období "Lýka" především vzrostla lanová výroba. Závod byl rozšířen o samostatný provoz přádelny na lanové příze a provoz provazárny rozšířen o novou dílnu pletárny, kde vznikly podmínky pro zpracování chemických vláken. Pokles odběratelů drobného hospodářského zboží vlivem rostoucí mechanizace zemědělství byl zažehnán právě rozšířením výrobního sortimentu z chemických vláken.

Juta

Podnik Lýko Olomouc byl dnem 1. 4. 1958 zrušen a jeho bolatický závod začleněn do národního podniku Juta se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem. Jednalo se tedy již o čtvrtou reorganizaci v poměrně krátkém časovém úseku, což nepřispívalo k prosperitě. Do výroby byly zařazeny nové druhy výrobků určených především pro strojírenský, hornický a hutní průmysl. Za cenu likvidace závodní jídelny s kuchyní byl bolatický závod v r. 1964 rozšířen o provoz konfekce. V následujícím roce se zrušil provoz přádelny a místo něj zřízena dílna pro úpravu a impregnaci řemenů. Přistavěn byl v r.1966 také objekt tkalcovny, o něhož se přemístila výroba textilních řemenů ze šluknovského závodu Technolen, konkrétně ze strojních investic pletací stroje na výrobu šňůr, lan a horolan, včetně vybavení zkušebny. Od italské firmy SIMA se v té době také získaly první moderní lanové stroje na výrobu šňůr a lan stáčených od průměru 3 - 30 mm, nav kterých se plně uplatnila chemická vlákna, vedle dříve již zavedených lan z konopí. V r. 1974 byla dostavěna nová provozovna konfekce a došlo k nárůstu výroby obilních pytlů. Následně přibyla nová hala tkalcovny s produktivními tkalcovskými stavy zn. Müller pro tkaní řemenů - bavlněné elevátorové řemeny, transportní pásy a jiné těžké řemeny, nekonečné řemeny Titan. Současně byl modernizován strojový park provazárny zejména o pletací stroje Strojtex av stáčecí lanové systémy SIMA. V r. 1983 se začala budovat nová kotelna. Byla instalovaná chemická linka Cowena umožňující výrobu základních POP pásků. Strategie výroby se orientovala ze stoprocentní závislosti na tuzemském trhu na export a to umožnil polypropylenový motouz a instalace šicích poloautomatů firmy Adler na konfekci. Rovněž bylv vv závodě instalován pletací stroj Viking na výrobu pletených lodních POP lan určených výhradně pro export. Od 1. ledna 1989 byl bolatický závod rozšířen o provozovnu v Krnově s přádelnou konopí, přádelnou papíru, výrobou viskózového motouzu. Narůstající tuzemská i zahraniční poptávka po velkoobjemových vacích si vyžádala rozsáhlou přestavbu objektu lanovny a jeho vybavení linkou Upalan pro impregnaci řemenů. Od Strojtextu Nový Jičín bylo dodáno 14 pletacích osmačtyřicetipaličkových strojů na výrobu horolan. Nastal přechod výroby z konopných lan na PES lana. Výroba vaků definitivně vytlačila šití obilních pytlů. Listopadové události zatřásly vedením podniku Juty, v bolatickém závodě se zhroutila ZO KSČ a tajným hlasováním byl 1. 5. 1990 zvolen do funkce ředitele ing. Rudolf Gregořica. Státní podnik obdržel název Lanex.

Lanex, akciová společnost Bolatice

Nové vedení připravilo privatizační projekt státního podniku Lanex, který schválilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR po určitých úpravách v březnu 1992 a na jeho základě podnik potom byl privatizován formou kuponové metody. K realizaci privatizace vznikla společnost Conrop, která se později také stala akcionářem Lanex, a. s., se čtyřicetiprocentním podílem. Státní podnik Lanex se 1. 5. 1992 transformoval na akciovou společnost Lanex Bolatice s kmenovým jměním 79,814.000 Kč a Fond národního majetku jmenoval její představenstvo.

Firma Lanex, a. s. Bolatice, 7. února 2009 oslavila 60. výročí svého vzniku, za který považuje přeložení Wisniowského Slezské provazárny z Chuchelné do Bolatic. Je předním českým výrobcem sortimentu, řazeného do oboru technického textilu. Z výrobního sortimentu nutno uvést stáčená a pletená lana a šňůry z textilních materiálů pro oblast lodní dopravy, rybářství, stavebnictví, zemědělství, papírenský průmysl a zabezpečovací systémy, dynamická a statická lana pro horolezce, požárníky a osoby pracující ve výškách, prostředky pro zvedání břemen, vysoko pevná technická vlákna pro výrobu technických nití na lana, šňůry. Lanex, a. s., má v neustále rostoucím obratu export osmdesáti pětiprocentní podíl. Společnost vyváží do více než 55 zemí světa, přičemž rozhodující podíl tvoří trhy Evropské unie a k nejvzdálenějším vývozním teritoriím patří Austrálie, USA, Island a Japonsko.

Tendon

V roce 2005 je realizován rebranding sortimentu dynamických a statických lan a uvedení nové produktové značky pro tento sortiment – TENDON.

Dnes je TENDON mladou, ale známou a celosvětově úspěšnou značkou statických a dynamických lan. Díky vlastnímu know-how a dlouhodobé spolupráci udržované s univerzitami, výzkumnými ústavy a certifikovanými laboratořemi a také stálým investicím do rozvoje a modernizace naší firmy jsme se stali dodavatelem pro nejnáročnější klienty na celém světě.

Jsme celosvětově jedním z vedoucích světových výrobců na trhu horolezeckého vybavení a profesionálních ochranných pomůcek pro práci ve výškách, vojenství a záchranu. Během  let své existence se Tendon etabloval jako profesionální a inovativní značka.

Všechny vysoce výkonné a inovativní produkty jsou vyvíjeny a vyráběny v České republice a jsou certifikovány a plně v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami a standardy EU.

Vstup do světa TENDON. Lezení, tipy, soutěže a novinky.
zavřít