Vyhledat Menu
Tenote

Denis Pail: lezec vs stavěč

Na úvod si pojďme všichni zodpovědět na jednu otázku. Co je přáním každého lezce, když přijde na stěnu? Kromě toho, že sbalí krásnou barmanku nebo si vypije dobré kafe J Ale? No přece nové cesty, které září barvičkami a s parťákem se hádáte, kdo to z vás první poleze J Ať už je to šestka nebo desítka, každý bude spokojen. Lézt stále ty stejné cesty pořád dokola není ono, a proto existují route setteři (Stavěči), kteří vám splní vaše přání. A jak vůbec takové cesty či bouldery vznikají? To bych vám chtěl říci v tomto článku a ukázat vám celý můj pohled na stavění.

5663

Prvotní začátek

Svůj první životní boulder jsem si vylezl u nás doma, když mi bylo okolo jednoho roku. Boulder se jmenoval „Postýlka“ a byl tak za 6A. Dlouho jsem se na něho připravoval, ale vždy mi přelez překazili rodiče, kteří mě ihned dali zase zpátky. Jednoho dne se to povedlo. Bez lezeček a maglajzu jsem začal šplhat nahoru a když už jsem boulder konečně překonal a slavil vítězství, ztratil jsem rovnováhu a letěl hlavou dolů z topového madla. Co následovalo? Samozřejmě řev jako prase a dva zuby venku J


5664

Foto: Jóóó´, konečně je to tam!

O několik let později přišli na řadu stromy. Taky bylo pár úrazů, ale nic vážného. Někdy v 11 letech jsem lezením propadl. A o dva roky později se lezení stalo mým životním stylem. V roce 2015 se postavila u nás v Ostravě lezecká stěna. Do té doby u nás nic podobného nebylo. Jen boulderovky. 

5665

Kluci ze stěny hledali lidi, co by postavili nějaké cesty. Sešlo se nás docela hodně a všechny to bavilo. Moc dobře si pamatuji na mou první cestu, kterou jsem pomocí imbusu a bez lavičky postavil. Večer jsem přišel domů celý umontovaný, dokonce jsem měl modřiny od sedáku. Ale i přesto jsem přišel další den znova. Už nevím, proč mě tento blbý nápad napadl, ale tím největším převisem co tam je, jsem chtěl vést svou cestu. Je vysoký okolo 20 metrů a převislost 6 metrů!!! Neměl jsem žádné fixní lano, žádné nacvakané expresky a žádné zkušenosti s prací ve výšce. Touha a motivace byla větší a tak jsem se do toho pustil. Po odsedkách jsem stavěl od expresky k expresce. Po cca 7 hodinách stavění jedné cesty bylo hotovo. Klasifikace okolo 7c. Měl jsem takový strach, že to snad ani nelze popsat. Jen jsem si přál, aby už to bylo za mnou.

5666

Foto: Stavění prvních cest.

Bohužel na stěně není plošina, a tak se vše staví z lana. Takže první výškovky byly za mnou J Byl jsem na sebe moc pyšný, že jsem tohle dokázal a rozhodně jsem v tom nechtěl přestat. Každým dnem jsem se naučil nové a nové věci. Postupně zrychloval tempo a zdokonaloval se ve stavění a dělal jsem to, co mě baví. Takže takový byl můj začátek stavěčské kariéry. 

5667

A proč jsem se vydal touto cestou? Protože jednak mě to hodně baví, zanechávám po sobě kousek díla, který potom těší lezce, a rád poznávám nové věci a chci být v nich nejlepší. Motivace = úspěch. S imbusem jsem byl už natolik kamarád, že musela přijít změna.

5668

Foto: Nadešel čas vyměnit tě za lepší.

Usedl jsem k počítači, objednal svoje první vrtačky a bylo. V ten moment jak přišly, jsem věděl, že mě to nepřestane bavit.  Postupem času se věci lepšily a pokaždé kamkoliv přijedu stavět, vždy se naučím něco nového. Tipy, triky a různé palety pohybů. Stavění se stalo mým druhým největším koníčkem po lezení.

5669

Foto: Wau, ty kráso. Co to je?

Jak vzniká cesta?

Jak vůbec taková cesta vzniká? Je to docela složitý proces J Někdo si říká, co je na tom těžkého něco postavit. Lidi by chtěli nejlépe na každý trénink nové a nové cesty či bouldery, ale takhle se to úplně nedá dělat. Nejen, že to stojí spoustu peněz ale i čas. Úplný samotný začátek vzniká následovně. Předvedu z mé zkušenosti. Někdo musí sundat starou cestu. To zabere cca 1-2 hodiny, protože nikdy nesundávám jen jednu cestu.

5670

Foto: Sundávání chytů.

Chyty se očistí od šroubů a vrutů. Následovně se dají do přepravky a frčí do umývárny. To trvá cca 30 minut. Potom pomocí vapky se umyjí. Cca 2 hodiny. Chyty se vyndají z přepravky a dají se sušit. Cca 3 hodiny schnou. A to jsme ani ještě nezačali stavět J

5671

Foto: Mytí chytů.

5672

Foto: Umyté a připravené.

Pak přijde na řadu to nejzajímavější. Stavění!!! Nabití chytů šrouby cca 20 minut. Příprava na stavění (fixní lano pověsit, připravit džimar, kladkostroj,…) cca 25 minut. No a konečně mohu začít stavět.

5673

Foto: Nabít chyty a jde se na to.

Doba stavění se hodně liší. Záleží, co stavíš za obtížnost, jak je cesta dlouhá, jaké máš chyty atd. Takže cesta trvá cca 1-2,3? hodiny. Pokud stavíš závodní cestu na závody, tak klidně i 4 hodiny jí můžeš stavět. Jakmile je cesta hotová, už ti jen zbývá ji otestovat. Případně upravit ať nemá chybu (přidat stup, pootočit chyt,…) Přidat klasifikační tabulku a hurááá je hotovo. Celý proces než se postaví jedna cesta, může trvat klidně i celý den!!! A na kolik přijde jedna cesta? Záleží na mnoho faktorech, ale jedna cesta se pohybuje v rozmezí 4-7 tisíc korun. Když byste do toho ještě započítali chyty, tak se částka může vyšplhat klidně i na 100 tisíc.

5674

5675

U boulderů se cena pohybuje do tisícovky. Teď možná čumíte jak puci, ale je to tak. Není to opravdu lehký proces, takže musíte nás pochopit, že na každý den postavit 10 cest je poněkud náročné J Samozřejmě pokud má stěna dostatek chytů připravených ve skladu, plošinu a vše k tomu potřebné, proces se tím velice urychlí. Optimální čas výměny cesty je okolo půl roku. Sundat, umýt a novou postavit. Boulder klidně jen 2 měsíce. Vše záleží na majiteli kolik má financí a jak si to představuje. Na spoustu stěn je cesta klidně i jeden rok. Je to taková maximální hranice.

5676

5677

Foto: Někdy se nestaví, ale opravuje. Výměna buldoků aneb tma, prach a klaustrofobie.

Trénink vs stavění

Teď přijde na řadu hlavní téma. Spousta lidí se mě ptá, jestli se chci živit stavěním. Na tuhle otázku bych i já rád znal odpověď. Lidi potom na to odpoví, že je to super dělat co tě baví. No jo, je to super ale má to i své negativa. Já to vidím asi takhle. Lezení a stavění mají jedno společné. A to únavu. Když hodně trénuješ, jsi na kaši. Když hodně stavíš, jsi na kaši ještě více. Já jsem ten typ lezce, co by chtěl všechno, ale takhle to nefunguje nikde. Chtěl bych stále pokořovat své rekordy a lézt těžké cesty na skalách, ale to mi nejde, když stavím naplno. Ono se to může zdát být poněkud zavádějící, ale když mám vylézt svou cestu na hranici svých možností, musím dát do toho všechno. Těžko něco vylezu, když před tím budu stavět. Krom toho, že jsem potom celý zničený, o kůži ani nemluvím, jak jí mám obroušenou a dělá se mi na ni kašička a potom všem si běžte ještě zalézt. Ano, jde to, ale nečekejte potom od toho výkony. Vše se dá udělat i jinak. Já jsem u nás zvyklý stavět z lana (plošina není), proto říkám tyto slova. 

5678

Foto: Asi to byl zase těžký trénink.

Jiné je stavění z plošiny, ale také je to makačka. Stavět nemusím každý den, stačí, abych si na sebe vydělal a pohoda. Ale když už vám někdo nabídne práci a vy jí odmítnete, nemusíte dostat další možnost a raději jdete stavět. Stavění je fajn, ale jestli chcete stavět naplno a mít to jako hlavní práci, potom si musíte smířit s tím, že nepolezete tak těžké cesty, ale třeba o dva stupně níže, než byste normálně lezli. Život je o kompromisech, a jaké si to uděláš, takové to máš. U mne to třeba funguje takhle. Stavění si plánuji do dnů, kde mám rest, nebo když mám volnější trénink. Jít stavět v pátek a v sobotu jet do Višňě lézt nějakou dardu, to prostě nejde. Snažím se to udělat tak, aby to pěkně zapadalo, ale ne vždy se mi to povede. Přes týden chodím do školy. Do toho trénuji a mám i jiné povinnosti + mám ještě do toho stavět? Takže převážně stavím o víkendech a v pátky. V pátek mám vždy volno ve škole. Ale co když je venku hezky? Mám rozdělaný projekt a chci ho vylézt? Mám formu? Ale, musím jít stavět.

5679

V poslední době mě to začíná štvát, ale co už. Musím udělat kompromis. Jestli chci lézt a stavět, nic nemohu dělat naplno a tak se to snažím skloubit dohromady a ujasnit si, kdy stavím a kdy lezu. Výhodu u stavění vidím v čase. Mám flexibilní pracovní dobu. Nemusím chodit do práce každý den. Je to trocha volnosti. Nevýhodou je fyzická náročnost. Takže abych to shrnul, trénovat a stavět dohromady je velice náročné, určitě se to dá, jen si to musíte poskládat tak abyste se z toho nesesypali.

5680

Foto: Stavění dokáže pořádně unavit.

Závody z druhé stránky

Letos jsem měl tu možnost se podílet na stavbě závodů jak na obtížnost, tak i bouldery. Závodím už od samotného začátku a vím jaké to je. Ale nikdy jsem nevěděl, co se děje na druhé straně. Takovou první možnost jsem dostal postavit Moravský pohár mládeže na obtížnost. Musím říci, že jsem byl docela nervózní. Dokážu to dobře postavit? Bude se jim to líbit? Rozřadí se? V hlavě se mi to jen točilo. Závody se povedly, děcka cesty rozřadily a vše bylo ok. Letos jsem nechtěl moc závodit, ale zaměřit se na stavění, a tak jsem kontaktoval Vildu Chejna, zda bych nemohl být jako aspirant na závodě v Praze na MČR. Odpověď byla ANO a už jsem fičel do Práglu J Další závod mě čekal v Teplicích nad Metují opět boulderový. A nakonec jsem mohl stavět společně s Martinem Jechem závod Českého poháru mládeže U14 tady u nás v Ostravě. Zkušeností mraky a teď bych vám k tomu něco i řekl.

5681

Tak tedy. Čekal jsem všechno, ale toto ne J Smekám před všemi stavěči, kteří mají ty nervy a sílu stavět závody. Z pohledu závodníka je to úplně jiný. Dojedu na závody a jen hledím, co to postavili. Vůbec nevím jak to lézt, jsem nervozní, chci vyhrát. Závody rychle uběhnou a rázem jsem zase doma. Jo cesty byly pěkné a bylo to super. Úplně nevím, jak to mám přesně popsat, ale je to jiný pocit než zažívám při stavění. Beru to úplně jinak. Druhá stránka. Jsem stavěč. Mám spoustu úkolů a vše musí klapnout bez chyby. Vždy se nejdříve začínají stavět finálovky. Vezmeme si nejlepší chyty a struktury a jdeme konat dílo. Každý stavěč chce, aby jeho cesty byly ty nejlepší. I když stavíme celou noc a někdy ve 4 ráno mám spánkovou krizi, i tak musím stále dát do toho vše. Když už máme vyladěné finále, potom stavíme kvaldy. Vše musí být perfektní, každý krok, každý pohyb. Třeba u boulderových závodů, když stavíme nějaký boulder, klidně ho můžeme stavět celý den a pak zjistit, že je blbý a začínáme znovu. 

5682

Obvykle se začíná stavět tak 4 dny před závodem. Většinou se staví i přes noc a je to velice náročné. Když příjde den „D“ i my stavěči jsme nervozní. Není to moc těžké/lehké? A úplně se vidím jako bych byl ten závodník. Všichni jsou nervozní, rozcvičují se, krokují cesty/bouldery. Je to fakt super to vidět i z té druhé stránky. Co je trochu škoda tak vidím to, že se s tím 4 dny mazlíme, a za 3 hodiny to musíme sundat, abychom tam postavili finále. Přijde finále, trvá 2 hodiny a je konec. Takže se vším všudy 4 dny stavění a lezou to 4 hodiny J Vždy jsem si myslel, že je to jednoduchý, ale není. Je to hodně velká dřina uspořádat závody.  V čem si myslím, že jako stavěč a závodník mám výhodu, tak je to, že mohu lépe přečíst cestu a vymyslet si pohyby. Protože jako stavěč mohu odhadnout jednotlivé sekvence pohybů lépe, než někdo jiný. Tím nechci říci, že zkušený závodník to nemůže odhadnout lépe, než já. Jen chci poukázat na to, že stavěč má jakousi jinou fantazii.

Fantazie a paleta pohybů

Když zrovna stavím na stěně, docela často za mnou chodí lidi a ptají se na různé otázky. Jestli mám nějaký počítačový program, který to vymyslí, a já to pak postavím nebo kdo to vymýšlí tu cestu. Takových otázek už jsem slyšel mraky a pokaždé odpovídám stejně. Žádný program na to neexistuje, vše vymýšlím já!!! Nejdříve dostanu pokyny od šéfa. Například, ať postavím tady pětku, na hraně osmičku a v převise devítku. Potom se podívám, jaké mám chyty k dispozici. Vyberu určité chyty na konkrétní cestu. No a začínám stavět. Většinou už předem vím, jak by měla cesta vypadat, a v průběhu stavění vymýšlím jednotlivé kroky. Při závodním stavění například boulderů je to trochu jiné. Tam si to mohu vymyslet hned dole.

5683

Foto: Jak ten boulder vymyslet.

Třeba různě otáčet strukturami a zkoušet si ten boulder vytvořit na zemi. U cesty by to taky šlo, ale z mé vlastní zkušenosti je to lepší při samotném stavění. Já si mohu na zemi říci, že tam a tam bude skok, tam bude odpočinek, tam bude boulder atd. Fantazii čerpám z vlastní hlavy. Dost mi pomáhá, když mám čistou hlavu a mohu se plně soustředit. Koukám na cesty od jiných stavěčů, co používají za kroky, dost mi pomáhá se učit z videí na internetu například Světové poháry a jiné. Od každého si vezmu něco. A samozřejmě asi nejvíce čerpám ze skal. Skála je super v tom, že ji mohu přenést na překližku. Stále zvětšuji svou paletu pohybů, protože čím více je stavěč kreativní, tím jeho cesty jsou lepší.


5684

Mám ho dát tady nebo jinam?

Kde nejčastěji stavím a co k tomu potřebuji

Nejčastěji stavím u nás v Ostravě. Občas zavítám i dál. V poslední době jsem dostal možnost vyjet i ven do Německa a Rakouska. Takže jsem rád, že mohu stavět i jinde než doma. Bezvadná věc je, že mohu stavět jak na stěně, tak i na boulderovce a mohu se stále zdokonalovat ve všech odvětvích. Nejvíce stavím z lana. U nás není ani jedna stěna, která by měla plošinu. Ano je to makačka, ale na druhou stranu jsem rád, že jsem začal na laně, protože z lana se člověk toho nejvíce naučí. Jsi přímo u stěny a můžeš si to vyzkoušet. Z plošiny je to horší. Děláš tam dlouhé kroky, a pokud nemáš něco odstavěné a nemáš odhad, bude to problém.

5685

Foto: Stát! Ruce vzhůru, tady Stavěči!

Co potřebuješ ke stavění? Jednoznačně mozek a nějaké ty věcičky. Ono se to může zdát, že ke stavění ti bude stačit pouze vrtačky, ale tak to není. I dnes, když si myslím, že mám vše, tak opravdu nemám. Domů jsem si pořídil speciální obří krabici, abych to měl kde skladovat, a stále se to rozrůstá. Moje výbava obsahuje mnoho věcí. Nejčastěji používám: pracovní sedák, lavičku, vrtačku, rázový utahovák, imbus, džimar, stupačku, kladku s karabinou, grigri, dvě odsedky kde jedna z nich je složena z lanovice a na ní jistítko cinch abych se mohl přitáhnout ke stěně, expresky, nýty, vak na vruty, rukavice, maglajzák a plno dalších věcí. Je toho opravdu dost J Celkově tak mohu mít na sobě klidně 10kg i více. Na boulderovce ti bohatě postačí vrtačky, rukavice a opasek na vruty J Má výbava se může pohybovat okolo 50 tisíc korun. Není to úplně levná záležitost, ale jestli chcete stavět, musíte i s tímto počítat.

5686

Foto: Základní vybavení.

Plány do budoucna

Chci se stále zlepšovat a dělat to co mě baví. V nejbližší době bych si rád udělal Licenci na Hlavního stavěče ČHS a stavěl závody jak na obtížnost, tak i v boulderingu. Do budoucna uvažuji o licenci IFSC, což je nejvyšší licence. Můj sen je postavit Světový pohár. Dále stavět pro lidi supr čupr cesty, lézt a užívat si.

5687

Foto: Nevíte si rady s klasifikací u lehčích boulderů? Zkuste si to vylézt bez lezeček.

Doufám, že se vám článek líbil a pokud byste měli nějaké otázky, klidně mi napište na Instagramu nebo facebooku. 


Čao Denis 

5688


„Navaž“ se s TENDONEM i na e-mail.
zavřít