David Kaszlikowski
Bydliště:
Varšava, Polsko
První lezení:
Bylo to, když mi bylo 19, v Juře v Polsku a v Tatrách. V horách jsem začal s volnými sóly ... cítil jsem se opravdu volný;-))
Nejtěžší výstup, na který jsi pyšný:
- Nová cesta na stěně předtím nepokořeného vrcholku Lotos (5630 m) v údolí Miyar (v Himalájích) byla hodně zajímavá, ale ne nejtěžší. Snad naše nová cesta na nejvyšším mořském útesu světa v Grónsku? (Golden Lunacy, 7a+max, 2000 m). Grónsko bylo opravdu riskantní (pohybovali jsme se sami ve dvou kajacích, vyskytlo se pár bouřek, ...).
- Barracuda (600 m, 7c+max) v pohoří Atlas byla nejhorší pro prsty a kůži.
- V posledních sezónách jsem pro velký počet expedic skoro neměl čas na efektivní trénink v tělocvičně. Teď se hodně snažím zůstat fit.
Na skále – i když už nejsem sportovní lezec, lezu cesty až do 8b/b+RP a 8a flash (naštěstí se stálým zlepšováním;-)).
Nejoblíbenější lezecká oblast:
Horké skály: Taghia v Maroku a Mali ... Studené skály: Grónsko Sportovní lezení: Rodellar a Sardínie
Relaxace a prostředí: ostrovy v Andamanském moři – Thajsko
Proč děláš právě lezení:
Lezení je kombinace sportu a dobrodružství. Je to cesta k duševní a tělesné dokonalosti. Je to vášeň a životní styl! Nemám jinou možnost.
Tréninkový den:
To záleží na cíli... Prostě hodně lezu, v zimě většinou v tělocvičně nebo někde v Thajsku :). Protože bydlím daleko od hor ve Varšavě (nížina), musím už od 17 let trénovat uvnitř. Před pár lety jsme s několika přáteli soutěžili ve shybech na jednom prstě a jedné ruce. Když jsem udělal 10 shybů, soutěž jsem ukončil. Moji kamarádi byli silnější ;-). Předtím jsem nebyl dost chytrý na to, abych pochopil, že nejlepší trénink lezení je prostě lezení.
Zdroj tvé motivace:
Ženy :)
Nejdrsnější zážitek z hor:
Asi otevření cesty na Barracudě, což je krvavá, těžká a pěkně dlouhá cesta (600 m). Zabrala mi měsíc života. Cestu jsme otevřeli od základu. Když jste ji lezli volně, ale s krvavými a rozedranými prsty, bylo to skutečné drama.
Osobní vzor:
Jak kdysi řekl Alex Lowe: „Nejlepší lezec je ten, který si to nejvíce vychutná.“ Respektuji mnoho lidí, z nichž uvedu několik: Lynn Hill, Alex Huber, Stefan Glowacz, Arnaud Petit a zesnulý Jean-Christoph Lafaille. Obdivuji také Alaina Roberta pro jeho šokující sóla, než začal svou kariéru na mrakodrapech. Skláním se před nimi pro jejich profesionalitu a vizi.
Názor na aktuální lezecký svět:
Lezení nepředstavuje jen jednu disciplínu. Společnost lezců je dnes velmi různorodá. Jsem rád, že máme tolik her na hraní :)
Plány do budoucna:
Mnohem více dobrodružství na velkých stěnách a nové projekty v Karakoramu, Austrálii a Africe. Expedice po celém světě.
Volný čas:
Hudba – hlavně moje oblíbené skladby od Dead Can Dance, Faith No More, Rush.
Více o Davidovi:
David je asi největší showman našeho týmu – na veřejnosti se proslavil svými sólovýstupy na různé mrakodrapy. Tyto akce vysílaly polské televizní kanály a viděly je milióny lidí. Zároveň je zkušeným badatelem a lezcem na skalách. Jeho nové trasy jsou uznávány v Polsku jako jedny z nejdůležitějších výlezů. Byl nominován na francouzskou cenu Piolet d'Or (spolu s K.Belczynskim, M.Tomaszewskim – za jejich novou cestu na Aljašce) a v roce 2004 obdržel cenu KOLOS (a zvláštní zmínku v ceně KOLOS v letech 2005 a 2007).
V roce 2007 dostal nejvýznamnější polskou lezeckou cenu „Jednička“ (se svou dlouholetou partnerkou Elizou Kubarskou) za jejich cesty na velkých stěnách v Grónsku a Mexiku. Na „Jedničku“ byl nominován už v letech 2004, 2005.
Jeho expedice byly rovněž nominovány na cenu TRAVELERS polského vydání National Geographic v letech 2006 a 2007 v kategorii „Expedice roku“.
